Naši STARŠÍ ŽÁCI (v hojném počtu doplněni o své mladší kamarády) zakončili o tomto víkendu svou sezónu 2004/2005 v Hostinném na 18. ročníku Memoriálu A. Plecháče (TECHTEX CZECH CUP 2005).
Odjezd byl naplánován na pátek 24.6. 16:00 (sraz 15:30). Všichni přijeli včas, jenom Martin Kašpárek (Kabát) se samozřejmě opozdil o „slabou“ půlhodinku. Ještě před vyjetím byla rozdána klubová trička a bundy, hlavně z triček měli kluci radost a při návratu na nich bylo dost dobře poznat, že je ze sebe dva dny nesundali.
Do areálu Tatranu Hostinné jsme dorazili jako první a mohli si tak zabrat ty nejlepší místa v rohu.
No a musím dodat, že stavění stanů rozhodně nebyla procházka růžovým sadem. Největší problémy byly určitě u Lebedů, kteří dokonce i zvýšili hlas (video –
Stan u Lebedy 1 – formát .MOV,
Stan u Lebedy 2). Menší problémy jsme zaznamenali i u Dominika Peši a u stanu, ve kterém spal Ráďa Brožek, Pavel Koval, Kaida, Kabát, Aldy a Čenda. Celkový čas stavění našeho tábora byl 37 minut.
V 18:00 jsme se vydali na večeři do restaurace U Bicana, kde nám připravili výborné Kuřecí po čínsku s bramborem. Po Večeři byla vyhlášena volná zábava, kterou každý využíval po svém.
Někteří tančili na diskotéce (nejlepším tanečníkem byl rozhodně Roman Ulrych, kterému nemohl nikdo konkurovat), další skupina hrála fotbálek a připravovala se na sobotní zápasy ve skupině a zbytek se snažil co nejvíce se sblížit s děvčaty s DFC Slavie Hradec Králové. Večerka byla díky bezproblémovému chování chlapcům o hodinu posunuta na 23:00. Na fotce č. 2 můžete vidět Tomáše Čekala jak kontroluje dodržování nočního klidu a i přesto se některý chlapcům podařilo probdít celou noc! Jako třeba Ráďovi, což dokazuje fotka třetí vyfocená kolem jedné hodiny po půlnoci.
Realizační tým pak zalehl společně ve 3 hodiny ve stanu u Lebedy.
Sobotní budíček byl nastaven na 7:00 načeš se snědla buchta od Ivety Janečkové (všichni bychom jí rádi tímto poděkovali!!) a vyrazilo se opět k Bicanovi, kde už na nás čekal obložený talíř s čajem.
Rozlosování určilo, že našimi soupeři ve skupině B budou: Baník Žacléř, FK Jablonec 97 a Bialy Orzel Mieroszów(POLSKO). Postupový klíč byl jasný – do semifinále postupují tři celky (když druhý a třetí narazí na vítěze skupiny A nebo C) čtvrtý si zahraje o devátou příčku. Zápas trval 2 x 12 minut.
V prvním utkání od 11:00 nás čekal Žacléřský Baník a rozhodně to nebyl jednoduchý soupeř. Do prvního poločasu jsme vstoupili s ohromnou chutí, ale i s nervozitou, která nám celý první poločas svazovala nohy, což se projevilo na hře a Baník byl lepším celkem. Po přestávce však z kluků vše spadlo a bylo jen otázkou času, kdy vstřelíme branku. Ta chvíle přišla tři minuty před koncem a Martin Čenovský se trefil z přímého kopu. Vyhráli jsme 1:0.
Hned po utkání jsme spěchali na vepřové s rýží, které se šéfkuchaři moc povedlo a už jsme se soustředili na favorita skupiny FK Jablonec 97 – základnu Gambrinusligového celku. Do utkání jsme vstoupili v pozměněné sestavě s jedním útočníkem a s cílem nedostat branku.
Po poločase 0:0 jsme vysunuli Tomáše Holečka do útoku a soupeř měl s jeho rychlou šikovností nejednou co dělat, aby udržel čisté konto!! FK Jablonec si však také vypracoval vyložené příležitosti! Pět stoprocentních šancí zachránil Patrik Zachara zázračnými robinzonádami a tento výkon ho nastartoval k úžasným zákrokům po celou dobu turnaje. Bojovným výkonem jsme tedy vydřeli skvělou remízu 0:0 a
ostatní celky se nás už začínaly bát. Tiskový mluvčí Cecila pak musel více než jiní vysvětlovat televiznímu štábu (FOTO 5), že jsme turnaj přijeli vyhrát a že jsme schopni potrápit každého.
K vítězství ve skupině jsme potřebovali zvítězit nad Bialy Orzel Mieroszów o tři branky a cíl jsme začali naplňovat již od prvních vteřin, kdy jsme soupeře ničili rozdílem třídy. Po faulu na Tomáše Holečka jsme zahrávali pokutový kop a Čenda se nemýlil. Na tuto branku Bialy Orzel ještě do půle zareagoval a srovnal na 1:1. Po pauze však bojovníci z Jaroměře nedali soupeři šanci a zase u toho byl nezlomný Tomáš Holeček (FOTO 6), jenž dvěmi brankami zařídil vítězství 3:1. K prvnímu místu stačilo proměnit jednu z mnoha dalších šancí. Po odehrání posledního zápasu nám byl určen přetěžký čtvrtfinálový soupeř – Elitex Jablonec, který vyhrál s přehledem svou C skupinu.
Večeře byla opět vynikající, názornou ukázku jak se jedí krokety nám předvedl Kája „Hekelele“ (video –
Krteček Kája a Kroketka).
Po jídle bylo vyhlášeno koupání v Labi, které mělo asi tolik stupňů co pivo ve stánku. Klukům byla slíbena odměna v podobě rychlých špuntů, když jich do vody vleze alespoň polovina a kluci si dali moc dobře záležet na tom, aby tam nevlezl nikdo navíc (video –
Koupání).
Večerka byla v sobotu téměř dobrovolná ovšem s doporučením, že jestli chceme vyhrát, tak bude nejlepší zalehnout v deset a světe div se!! Ve 23:00 bylo v táboře ticho jako v lese (jenom občas byl slyšet nějaký medvěd). O večerce trenérů se zmiňovat nebudu, nestojí totiž za řeč (žádná nebyla).
V neděli se vstávalo již v 6:30 a o půl hodiny později všichni až na Velkého Bambuču (Tomáše Čekala) vyrazili na snídani. Míchaná vajíčka však nebyla tím pravím ořechovým před čtvrtfinále a vyřadila nám tři hráče – pro bolesti břicha (možná za to mohla vajíčka, možná nervozita - to už se nikdy nedozvíme).
A už tu bylo čtvrtfinále a Elitex Jablonec. Zápas začínal v 8:30 a o rozcvičku se s bravurou trenéra postaral Vilda Ruprich. Utkání to bylo těžké a soupeř velice silný, na bojovnou Jiskru si však nepřišel. Je sice pravda, že nás pustil do jediné větší příležitosti, ale to Holdymu stačilo na vítěznou branku. Vítěznou z ní však udělal až náš brankařský mág Patrik – v poslední minutě, deset vteřin před koncem totiž rozhodčí odpískal penaltu proti nám a Páťa si na ní zkušeně počíhal. HOTOVO – POSTUPUJEVE DO SEMIFINÁLE!!!
V semifinále nás čekal soupeř nejtěžší a sice Slavoj Stará Boleslav, který byl velice fyzicky vyspělí a nakonec po zásluze vyhrál celý turnaj.
V zápase, ve kterém za námi stál celý stadion a pokřiky „Jiskra dotoho“ se ozývali ze všech rohů stadionu jsme obdrželi dvě rychlé branky, ze kterých jsme se už neprobrali. Prohra 0:2 nás poslala do boje o 3. příčku zaručující jeden ze tří nádherných poháru.
Jak se blížil zápas s velkým Z, tak se začínala čím dál více projevovat nervozita v týmu. Dobrý tým z Železnice (přezdívaná Žabokrky)
se zdál přijatelným soupeřem, avšak strach rozhodně vzbuzovala Aďa (Kapitánka Železnice), která v létě přestupuje do Sparty Praha. Zápas to byl nadmíru vyrovnaný a blíže k vítězství v normální hrací době jsme byli my,
ovšem při naší největší šanci zachránila soupeře tyčka!! No a tak na řadu nemohlo přijít nic jiného nežli penalty. Začínal soupeř a hned v první penaltě zaváhal!! Za nás se nemýlil ani Čenda a v druhé sérii ani Vilda a když soupeř se také dvakrát trefil, mohl zařídit naši výhru Tomáš Holeček svou šanci však neproměnil (video –
T. Holeček – Jak nedat penaltu).
Pokračovalo se náhlou smrtí. Čtvrtou penaltu s přehledem proměnil Míra Jirka, ovšem v páté mířil Lukáš Horáček do tyče a čtvrtá příčka byla naše.
I přesto, že si naši kluci závěr turnaje obrečeli, odjížděli z turnaje se vztyčenou hlavou. Vždyť v nabité konkurenci jedenácti celků skončili na úžasném (ale smutném) čtvrtém místě. Celý turnaj nakonec vyhrál náš semifinálový přemožitel ze Staré Boleslavy a druhý skončil FK Jablonec 97. Třešničkou na dortu byl pohár pro nejlepšího brankáře turnaje, jenž pro Jiskru zaslouženě získal Patrik Zachara.
Na závěr samozřejmě nemohla chybět hromadná fotografie všech hráčů, fanoušků, trenéru, Borise, trenéra z Mieroszówa a vdovy po Antonínu Plecháčovi, která si nenechala ujít jediný zápas.
Všem účastníkům, organizátorům a novým kamarádům, kteří se podíleli na skvělé atmosféře tohoto fotbalového svátku moc děkujeme a těšíme se na další ročníky a další a další nádherné fotbalové zážitky s nimi.
(Autor:
Jakub Horák,
150 NOVÝCH FOTEK)
Na 99% nefungují videa. Problém se snažím řešit, nejsem si však jist že to vyřeším. Proto si můžete napsat o CD!!!
