Rozhovor s brankářem Lukášem Červenkou

Podrobnosti

Kategorie: Muži A - sezona 2020/2021

V brance Jaroměře budeme vídat Lukáše Červenku. Co nám před svou obnovenou premiérou v týmu mužů na sebe prozradil?

Přibližně před dvěma lety jsi dostal nabídku z FC Hradec Králové na angažmá v dorostu. Jak jsi na nabídku reagoval?
Když přišla první nabídka na přestup, bylo po půlce sezóny. Dostal jsem pozvánku zkusit si přípravný zápas. Po zápase, ve kterém jsem, podle mě, dokázal dobrým výkonem přesvědčit trenéry, začala jednání. Trenér U17 Marek Kulič chtěl, abych přestoupil už v zimě. Nakonec jsme to odložili až na letní přestupový termín, kdy bylo na vše více času. Jak na sehrání se s novým týmem, tak i vyjednat způsob mého studia na střední škole, protože jsem pak velkou část hodin zameškával kvůli tréninkům a zápasům.

Lukáš Červenka (* 2001)

V jaroměřském klubu prošel všemi kategoriemi od přípravky. Od léta 2018 působil dva roky v FC Hradec Králové.

Během celého jara jsem pak dojížděl na brankářské tréninky pod vedením Karla Podhajského. Celkově jsem byl nadšený takovou nabídkou, protože jsem dostal příležitost zahrát si proti těm nejlepším v mém ročníku.

Zapadl Ti přestup do osobních a studijních plánů?
Samozřejmě jsem měl i obavy, že to nebudu zvládat, ale postupně jsem si dokázal, že na to mám. Když to vezmu takhle zpětně, tak vše zapadlo, jak mělo, a já si mohl užívat nejvyšší dorostenecké soutěže u nás.

A teď pohled zpátky. Nakolik dvouleté angažmá v FC HK naplnilo Tvá očekávání?
Můžu říct, že během mého působení se naplnila všechna má očekávání, a dokonce některá byla překonaná. Každý, kdo v klubu působil, byl ochotný pomoci, a v začátcích mně obrovsky pomohli. Největší dík patří asi trenérovi brankářů panu Podhajskému, který se nám věnoval skoro každý den. Ať už to byl video rozbor, příprava na nebezpečné hráče soupeřů, nebo jeho účast na našich trénincích. Pokaždé byl nápomocný a díky svým zkušenostem, které během své kariéry získal, nám dokázal vždy poradit. Dnes můžu říct, že hlavně díky němu jsem teď lepším brankářem.

Posunulo Tě to?
Trenér Podhajský určitě posunul mé schopnosti na vyšší úroveň. Když to vezmu, tak moje působení v Hradci mě dost posunulo celkově. Jak ze stránky sportovní, kdy jsem zjistil, že klást si těžší cíle je lepší, tak i osobní, kdy jsem poznal spoustu nových lidí, a myslím, že mládež v FC Hradec Králové má vysokou úroveň především díky dobrým trenérům.

Proč jsi se rozhodl pro návrat?
Pro návrat jsem se rozhodl, protože se chci věnovat studiu na vysoké škole. Ta je pro mne stále větší prioritou než fotbal. Navíc v Hradci je v hlavním i rezervním týmu dostatek brankářů. Byly mně nabídnuty některé divizní celky. Tyto celky moc nechtěly brát v potaz, že se chci věnovat studiu na vysoké škole, a tak jsem se vrátil domů.

Přípravné utkání proti Sokolu Třebeš B 29.7.2020. Foto: Václav Mlejnek

V přípravě se týmu celkem dařilo, v Poháru hejtmana však 1. srpna vypadl s celkem FC Nový HK, který hraje B třídu. Můžeš se k zápasu krátce vrátit svým pohledem? (Pozn.: rozhovor vznikl před zahájením mistrovských soutěží.)
Zápas na Novém Hradci byl z mého pohledu odehraný špatně. Možná s vědomím toho, že jsme favoritem utkání, že se nám minulá utkání dařilo, jsme k tomu nepřistoupili plně koncentrovaní, a za to jsme pak platili. Byli jsme moc monotónní, předvídatelní, pomalí. Když se k tomu přidají hrubé chyby při zakládání akcí, tak potom nemůžeme pomýšlet na výhru. Soupeře jsme nikterak nedokázali překvapit a on nás poctivou obranou pustil do mála šancí, které jsme neproměnili. Na tomhle budeme muset ještě zapracovat, abychom dokázali měnit tempo hry a možná se vrátit nohami na zem, protože jsme ničeho ještě nedosáhli. Přičemž nás čekají daleko těžší soupeři na cestě zpátky do krajského přeboru, což by pro Jaroměř měl být cíl v aktuální sezoně.

Jak vidíš svou fotbalovou budoucnost? Nejen v krátkodobém, ale i v dlouhodobém horizontu?
Tohle je těžké otázka, ale fotbalu se chci určitě věnovat nadále. Tento rok si odehraji v Jaroměři a pak uvidím. Všechno bych chtěl odvíjet podle toho, jak budu úspěšný při studiu na vysoké škole.

Před houževnatou Solnicí udržela Jaroměř těsný náskok

Podrobnosti

Kategorie: Muži A - sezona 2020/2021

15. kolo AM Gnol 1.A třídy mužů - neděle 16.8.2020 od 17:00 - hřiště Jaroměř, Růžovka

FK Jaroměř - SK Solnice 2:1 (1:0)

Branky: 14. Gorol R., 69. Kořínek J. - 64. Motl D.

FK Jaroměř:  Červenka - Valášek, Častvaj (88. Filip), Horák, Gorol, Michálek (C), Exnar Ma. (88. Toman), Exnar Mi. (76. Emlar L.), Čenovský (87. Emlar J.), Kořínek (93. Vach), Poděbradský

SK Solnice: Šeba - Lebeda, Brandejs (C) (87. Prokop), Ptáček, Jaroš (76. Nosek), Motl, Hovorka, Vodička, Valášek, Pavlíček, Černý

V předehrávaném 15. kole přišlo do Růžovky fandit více než 300 přiznivců. A Jaroměř je nezklamala. V desáté minutě zahrozil solnický Jaroš z kraje vápna, když jen těsně minul levou tyč. Ale už ve 13. minutě zprava naběhl Častvaj a nacentroval neobsazenému Gorolovi - 1:0. Ve 30. minutě vypálil zleva Kořínek, brankář Šebo byl ale pozorný. Vyrazil míč i Gorolovi ve 33. minutě po standartní situaci. Jeho zásluhou neskončila v solnické brance ani Kořínkova dorážka přihrávky od Čenovského, ani pozdější pokus Čenovského, pod jehož nohy se obětavě vrhl tři minuty před koncem.

Ve druhém poločase si víc zachytal domácí Červenka. Hned ve 47. minutě vykryl prostor u tyče před solnickým Valáškem. Přes několik nebezpečných akcí hostí mu ulehčovala práci jejich nepřesná muška při zakončení. V 61. minutě se díky Horákovi s Kořínkem chvíli potil Šeba. O tři minuty později se postavil Motl k trestnému kopu, zprava obstřelil zeď a srovnal na 1:1. V 69. minutě rozehrál Čenovský dopředu na Kořínka, který mezi neuspořádaně se vracející obranou vydupal cestičku a dopravil míč do brány hostí. Jaroměř opět vedla 2:1. V 75. minutě mohl stav zvrátit Motl, když mířil pod horní tyč, ale míč ji minul těsně nad. Do konce zápasu před bránou Solnice ještě dvakrát zahrozilo duo Čenovský-Kořínek, ale v podstatě se 15 minut už jen ošetřovalo, střídalo a kartovalo.

Miloš Exnar, trenér FK Jaroměř: Sehráli jsme velmi těžké utkání se soupeřem, který zásadním způsobem obměnil kádr a svou sílu plně prokázal. Utkání mělo náboj až do poslední minuty, Tři bodů si cenime, dnes za nimi stojí spousta dřiny.

Pavel Potužník, trenér SK Solnice: Zápasu by více slušela remíza. Domácím jsme byli víc než vyrovnaným soupeřem. Paradoxně jsme inkasovali z brejku v době, kdy jsme vyrovnali a začali ovládat hřiště. Domácím gratuluji ke 3 bodům. Byli dnes šťastnějším týmem.

Rozhodčí: Podhajský, Koutník, Hofman

Delegát svazu: Krenčík

ŽK: 63. Poděbradský, 85. Čenovský, 90. Emlar - 43. Motl, 80. Hovorka

Diváků: 312

Fotogalerie Eva Šebová zde

Zkrácený sestřih zápasu:

Rozhovor s útočníkem Jirkou Kořínkem

Podrobnosti

Kategorie: Muži A - sezona 2020/2021

Staronovou posilou v útoku Jaroměře je Jiří Kořínek. Ačkoliv raději dává góly než obsáhlé zpovědi, o pár názorů se s námi podělil alespoň v krátkém rozhovoru.

Za svou fotbalovou kariéru jsi prošel řadou předních východočeských týmů, namátkou FK Náchod, FC HK, Olympia HK, ale také starším dorostem Bohemians 1905. Které angažmá bys označil za top?
Vyzdvihl bych víc než jen jedno angažmá. Skvěle jsem se cítil v České Skalici, Dvoře Králové, Kratonohách. Nejvíce však v Živanicích a na Olympii Hradec Králové, kde bylo vše na profesionální úrovni.

Jiří Kořínek (* 1991)

V roce 1997 začínal v Jiskře Jaroměř, ale záhy nastupoval v žácích za FK Náchod. Hostoval v FC HK, RMSK Cidlina, Bohemians Praha 1905. Jako dospělý hrál za Českou Skalici, Dvůr Králové, Živanice, FC Havlíčkův Brod, FK Kratonohy a Olympii Radotín. Do Jaroměře se vrátil z Dobrušky.

Do Jaroměře přicházíš z Dobrušky, kde jsi působil dvě sezóny. Cítíš, že potřebuješ změnu, že se potřebuješ fotbalově posunout někam jinam?
Mám pocit, že jsem v Dobrušce působil déle, dva a půl roku. A ano, potřeboval jsem určitě změnu, aby mě fotbal zase začal bavit.

Podle některých statistik jsi kanonýrem desetiletí východních Čech. V Jaroměři jsi působil v sezóně 13/14, tehdy jsi vedl tabulku střelců krajského přeboru. Fanoušci možná očekávají, že navážeš tam, kde jsi skončil. Nepociťuješ svůj návrat jako závazek, který by Tě mohl omezovat?
Góly se ode mne očekávají asi všude kam přijdu, protože jsem nějaké góly dal. Ale mám raději, když se o mně moc nemluví a nespoléhá se jen na mé góly.

Na jaře se fotbal prakticky zastavil. Odpočinul sis psychicky od fotbalu, nebo Tě to naopak mrzelo?
Když jsem přišel před půl rokem do Jaroměře, tak mě konečně zase začal fotbal bavit po všech stránkách. Takže jsem se těšil na první soutěžní zápas. Mrzelo mě, že ta pauza nastala.

V přípravě se týmu celkem dařilo, v Poháru hejtmana však 1. srpna vypadl s celkem FC Nový Hradec Králové, který hraje třídu B.
Zápas se nám nepovedl. Nic se nedařilo. Domácí k nám na úzkém hřišti rychle přistupovali a nám se nedařila finální fáze. Tím bych nechtěl nějak znehodnotit výkon domácích, kteří určitě budou hrát v B třídě o nejvyšší pozice.

Pohár hejtmana proti FC Nový Hradec Králové 1.8.2020. Foto: Václav Mlejnek

Jak vidíš svou fotbalovou budoucnost?
Jsem rád, že můžu hrát v Jaroměři s takovými hráči, kteří u nás jsou. Nepřemýšlím o tom, že bych v brzké době tým opustil.

Rozhovor se záložníkem Radkem Gorolem

Podrobnosti

Kategorie: Muži A - sezona 2020/2021

Posilou se zvučným fotbalovým jménem je Radek Gorol. Pokud jste o něm ještě neslyšeli, v rozhovoru pro náš web se o něm pár drobností dozvíte.

Od 1. července se stal Tvým mateřským klubem FK Jaroměř. Co bylo motivací k příchodu do Růžovky?
Každý hráč, který hraje fotbal, se rád jednou vrátí tam, kde bydlí. Má tam plno známých, je to kousek na trénink i zápas. Ale hlavně bych rád pomohl k lepším časům jaroměřskému fotbalu. Důležitým článkem v rozhodování byl i trenér Exnar.

Radek Gorol (* 1984)

V roce 1995 začínal ve Slavoji Josefov. Hrál mimo jiné v FC Hradec Králové nebo FC Jihlava. Na deset let zakotvil v TJ Živanice. Jaroměř je jeho desátým klubem.

Které klubové angažmá hodnotíš jako nejzajímavější, nebo na které rád vzpomínáš? Samozřejmě kromě Slavoje Josefov, který Ti otevřel fotbalový svět.
Nejzajímavější bylo asi angažmá v Jihlavě. Byl to profesionální klub, kde bylo pěkné zázemí jak k trénování a rehabilitaci, tak i finanční. Škoda, že se nepodařil postup do 1. ligy. Nejraději samozřejmě vzpomínám na Živanice. Byli jsme s klukama spoustu let pohromadě, byli jako rodina. V kontaktu jsme samozřejmě stále.

Mužstvo Jaroměře prošlo v posledních třech letech velkou obměnou, viditelně klesl průměrný věk hráčů. Jak Tě, coby zkušeného fotbalového matadora, spoluhráči přijali?
Myslím si, že se v kabině znám skoro se všema hráčema. S některýma jsem i hrál. Poděbradský, Kořínek, Matěj Exnar. A se zbytkem se známe několik let. Problém snad není žádný, a snad jsem i zapadl.

Východočeský fotbal znáš jako své boty. Můžeš porovnat jaroměřský klub s těmi, které znáš? V čem případně vidíš největší rozdíly?
Jaroměř se dala na dráhu hrát to hlavně s odchovancema, což není v dnešní době jednoduché. Těžko se shánějí hráči, pokud to neni velké město. Většina mančaftu má v kádru minimum lidi z daného města, spíš si tam seženou hráče třeba lepší, ale zase je musí zaplatit. To stoji peníze, takže není vše jednoduché. Doplňování z dorostu není vždy prospěšné, hráči se nechytí, nebo pak nehrají a radši jdou jinam, kde hrát budou. Není snadné přijít z dorostu, kde hrajete pravidelně, a pak si sednout na lavičku v chlapech, a čekat na šanci.

Všiml jsem si, že se při zápasech často usmíváš. Znamená to, že Tě fotbal i po tolika letech baví? Nebo je to naopak, a fotbal potřebuješ, aby ses pozitivně nabil?
Fotbal mě hlavně baví, je to srdeční záležitost od malička. Takže když ho hraju, mám radost i nervy, jelikož se tou hrou nechám pohltit. Někdy se směju, jindy jsem naštvaný, když nám to nejde, nebo se prohraje. Jsou to hlavně emoce, pro které tu hru miluju

Letní pohár proti Červenému Kostelci 14.6.2020. Foto: Václav Mlejnek

V přípravě se týmu celkem dařilo, v Poháru hejtmana však 1. srpna vypadl s celkem FC Nový HK, který hraje B. třídu. Můžeš se k zápasu krátce vrátit svým pohledem?
Zápas se nám tolik nepovedl. Na můj vkus jsme až příliš kazili. Hlavně z toho těžil Nový Hradec. Jak se dostali do vedení, tak se spíš postavili před vápno a dobře bránili a po našich chybách chodili do brejku. Nějaké šance jsme si vytvořili, ale bohužel gól jsme z nich nedali. Mrzí to, ale musíme se z toho poučit. Důležité bude hlavně, jak vstoupíme do zápasu, kde půjde o body.

Jaké jsou Tvé plány, co se fotbalu týče?
Já nikdy neplánuju. Spíš mi jde o to, abychom dobře vstoupili do sezóny a drželi se co nejvýš to půjde. A pokud bude zdraví, tak se hlavně fotbalem bavit, a bavit i fanoušky, aby chodili fandit, a měli z toho radost. Tímto bych chtěl fanoušky pozvat na neděli 16.8.2020, kdy začínáme doma první mistrovský zápas od 17 hodin se Solnicí. Budeme vás potřebovat.