Rozhovor Miloše Exnara pro Fotbal v kraji

Týdeník Fotbal v kraji otiskl ve svém čtvrtém čísle celostránkový rozhovor s jaroměřským trenérem mužů. Článek rozebírá zejména situaci v týmu na začátku sezóny a její příčiny. Miloš Exnar mimo jiné řekl...

...oproti loňsku nám v tento okamžik funguje velmi dobře osa týmu. Během koronavirové přestávky se nám povedlo doplnit klíčové posty a dlouhá pauza nám pomohla ke stmelení a sehrání týmu. A paradoxně pomohla také prohra v poháru v úvodním kole na Novém Hradci.

Atmosféra v kabině je přímo úměrná výsledkům. Pokud se vyhrává, je vše snazší. Bylo by ale bláhové si myslet, že budeme vyhrávat trvale. Porážky přijdou. K fotbalu, a sportu obecně, patří. A právě v tu chvíli se ukáže charakter týmu. Prohra není ostuda. Průšvih je prohrávat. To jsem si v Jaroměři, bohužel, v minulých dvou sezonách zažil, a už to nechci opakovat.

Samozřejmě zcela zásadní roli v úspěšném vstupu do sezóny hraje změna na postu brankáře a střelce. To byly mé hráčské priority. Příchod Radka Gorola do středu pole byla potom třešnička na dortu.

Nahradit Michala Ondráčka (z pohledu výkonnosti) se povedlo až nyní Lukášem Červenkou, který se vrátil z FC Hradec Králové se zkušenostmi z dorosteneckého ligového fotbalu. Lukáš má vzhledem ke svému věku vše před sebou. Z mého pohledu má divizní parametry. Již zmiňovaný Radek Gorol je typickým špílmachrem s vytříbenou kopací technikou. V jeho osobě jsme získali obrovskou sílu do standardních situací. Jiří Kořínek je typický koncový hráč, navíc velmi silný ve hře hlavou při obranných standardkách. Jakub Emlar přišel z nižší soutěže na pozici hrotového hráče. Jeho přínos pro tým nespočívá v gólech, ale v ohromné pracovitosti.

Změnil se i charakter týmu. Věří si. Na druhou stranu jsme nadále velmi pokorní. Určitě nám pomohlo, že jsme během AGRO Cupu dokázali výsledkově otočit zápasy, ve kterých jsme prohrávali. A neméně důležitý byl vstup do vlastní soutěže. Solnice nebyla tou samou Solnicí z loňského podzimu. Domácí výhra 2:1 se rodila hodně těžce, o to byla ale cennější.

Pro letní přípravu jsme záměrně volili mužstva z krajského přeboru (Dobruška, Černilov), abychom si otestovali sílu týmu. Oba zápasy jsme herně zvládli, což bylo dobré znamení. Důležitým faktorem byla však chuť hráčů přes prázdniny trénovat. V tomto ohledu jsem s přístupem hráčů maximálně spokojený.

Ze sportovního hlediska je mou vizí divizní soutěž. Divizi nelze hrát jen se svými odchovanci, to je utopie. Na druhou stranu, pokud děláte kvalitně mládež, lze i vyšší soutěž zvládnout v kombinaci odchovanců a hráčů odjinud. Ty je nutno získat, a to něco stojí. Základem je proto práce s mládeží, která končí až v dorostenecké kategorii. Přitom je nutné se poměřovat s týmy typu Náchoda, Trutnova, Bydžova a jim podobnými. Tam máme aktuálně velké rezervy.

Letošní I.A třída má kvalitu, více než polovina týmů má zkušenosti s krajským přeborem. Osobně za největší favority považuji Týniště a Roudnici. My chceme postoupit do krajského přeboru, ovšem ne za každou cenu. Budeme si fotbal hlavně užívat a začneme znovu rozdávat fotbalovou radost našim fanouškům. Poslední dva roky si ji moc neužili.