Rozhovor s brankářem Lukášem Červenkou

V brance Jaroměře budeme vídat Lukáše Červenku. Co nám před svou obnovenou premiérou v týmu mužů na sebe prozradil?

Přibližně před dvěma lety jsi dostal nabídku z FC Hradec Králové na angažmá v dorostu. Jak jsi na nabídku reagoval?
Když přišla první nabídka na přestup, bylo po půlce sezóny. Dostal jsem pozvánku zkusit si přípravný zápas. Po zápase, ve kterém jsem, podle mě, dokázal dobrým výkonem přesvědčit trenéry, začala jednání. Trenér U17 Marek Kulič chtěl, abych přestoupil už v zimě. Nakonec jsme to odložili až na letní přestupový termín, kdy bylo na vše více času. Jak na sehrání se s novým týmem, tak i vyjednat způsob mého studia na střední škole, protože jsem pak velkou část hodin zameškával kvůli tréninkům a zápasům.

Lukáš Červenka (* 2001)

V jaroměřském klubu prošel všemi kategoriemi od přípravky. Od léta 2018 působil dva roky v FC Hradec Králové.

Během celého jara jsem pak dojížděl na brankářské tréninky pod vedením Karla Podhajského. Celkově jsem byl nadšený takovou nabídkou, protože jsem dostal příležitost zahrát si proti těm nejlepším v mém ročníku.

Zapadl Ti přestup do osobních a studijních plánů?
Samozřejmě jsem měl i obavy, že to nebudu zvládat, ale postupně jsem si dokázal, že na to mám. Když to vezmu takhle zpětně, tak vše zapadlo, jak mělo, a já si mohl užívat nejvyšší dorostenecké soutěže u nás.

A teď pohled zpátky. Nakolik dvouleté angažmá v FC HK naplnilo Tvá očekávání?
Můžu říct, že během mého působení se naplnila všechna má očekávání, a dokonce některá byla překonaná. Každý, kdo v klubu působil, byl ochotný pomoci, a v začátcích mně obrovsky pomohli. Největší dík patří asi trenérovi brankářů panu Podhajskému, který se nám věnoval skoro každý den. Ať už to byl video rozbor, příprava na nebezpečné hráče soupeřů, nebo jeho účast na našich trénincích. Pokaždé byl nápomocný a díky svým zkušenostem, které během své kariéry získal, nám dokázal vždy poradit. Dnes můžu říct, že hlavně díky němu jsem teď lepším brankářem.

Posunulo Tě to?
Trenér Podhajský určitě posunul mé schopnosti na vyšší úroveň. Když to vezmu, tak moje působení v Hradci mě dost posunulo celkově. Jak ze stránky sportovní, kdy jsem zjistil, že klást si těžší cíle je lepší, tak i osobní, kdy jsem poznal spoustu nových lidí, a myslím, že mládež v FC Hradec Králové má vysokou úroveň především díky dobrým trenérům.

Proč jsi se rozhodl pro návrat?
Pro návrat jsem se rozhodl, protože se chci věnovat studiu na vysoké škole. Ta je pro mne stále větší prioritou než fotbal. Navíc v Hradci je v hlavním i rezervním týmu dostatek brankářů. Byly mně nabídnuty některé divizní celky. Tyto celky moc nechtěly brát v potaz, že se chci věnovat studiu na vysoké škole, a tak jsem se vrátil domů.

Přípravné utkání proti Sokolu Třebeš B 29.7.2020. Foto: Václav Mlejnek

V přípravě se týmu celkem dařilo, v Poháru hejtmana však 1. srpna vypadl s celkem FC Nový HK, který hraje B třídu. Můžeš se k zápasu krátce vrátit svým pohledem? (Pozn.: rozhovor vznikl před zahájením mistrovských soutěží.)
Zápas na Novém Hradci byl z mého pohledu odehraný špatně. Možná s vědomím toho, že jsme favoritem utkání, že se nám minulá utkání dařilo, jsme k tomu nepřistoupili plně koncentrovaní, a za to jsme pak platili. Byli jsme moc monotónní, předvídatelní, pomalí. Když se k tomu přidají hrubé chyby při zakládání akcí, tak potom nemůžeme pomýšlet na výhru. Soupeře jsme nikterak nedokázali překvapit a on nás poctivou obranou pustil do mála šancí, které jsme neproměnili. Na tomhle budeme muset ještě zapracovat, abychom dokázali měnit tempo hry a možná se vrátit nohami na zem, protože jsme ničeho ještě nedosáhli. Přičemž nás čekají daleko těžší soupeři na cestě zpátky do krajského přeboru, což by pro Jaroměř měl být cíl v aktuální sezoně.

Jak vidíš svou fotbalovou budoucnost? Nejen v krátkodobém, ale i v dlouhodobém horizontu?
Tohle je těžké otázka, ale fotbalu se chci určitě věnovat nadále. Tento rok si odehraji v Jaroměři a pak uvidím. Všechno bych chtěl odvíjet podle toho, jak budu úspěšný při studiu na vysoké škole.