Klubový medailon: Jan Holub
Kapitán mužů Jan Holub oslavil 2. září 2015 své 34. narozeniny. Několik jeho spoluhráčů při té příležitosti vyzpovídal Jan Ruprich.
Martin Škoda, útočník:
Tak my jsme spolu pořád, znám ho jako své boty, zažili jsme spolu hodně. Člověk se na něj může spolehnout, udrží tajemství a když potřebuješ pomoct, pomůže. Každopádně to je lídr, dokáže kabinu strhnout na dobrou vlnu, ale zároveň dokáže být náladový a taky to kabina pocítí, když chce hrát a dá do toho, co v něm je. Je nezastavitelný. Když něco řekne, tak za tím stojí, a nic ho nepřemůže. Jinak hodný a velmi společenský.
Jan Holub zpovzdálí sleduje fotbalové pokroky svého syna (v oranžovém). |
Znám takovou jeho hlášku: Sakra, teď mám tmu v hlavě. Popřál bych mu hodně štěstí, zdraví, ať se mu daří ve fotbale i v osobním životě.
Matěj Exnar, útočník:
Co se týče Honzy jako osobnosti, tak si pamatuji, že když jsem přestupoval z Nového Bydžova zpět do Jaroměře, tak on byl jedním z hlavních důvod, proč jsem nakonec přišel. Bylo totiž vidět, že je to vůdce týmu, ke kterému každý vzhlíží, což vás nutí dělat věci naplno. I když jsem Honzu osobně v tu dobu neznal, tak jsem to tak hodně vnímal. Další věcí je, že vždy, když nám v zápase teče do bot, anebo se nám nedaří, tak doufám, že on něco vymyslí, protože když Honza chce, tak je schopný sám celý zápas strhnout na naší stranu, viz. zápas v minulém roce v Lázních Bělohrad.
Jan Holub (nar. 2.9.1981) V roce 1992 začínal v Jiskře Jaroměř jako žák, v juniorských kategoriích hostoval v TJ Velichovky a MFK Trutnov. V roce 2004 přestoupil do klubu TJ Dvůr Králové nad Labem, který se stal jeho stálým působištěm na osm let. |
Taky mám jednu hlášku v paměti: Vždycky musíme makat ne na 100 procent, ale na 110! Samozřejmě vše nejlepší a aby se mu dařilo ve fotbalovém, ale i osobním životě.
Adam Horák, obránce:
V Honzovi vidím vůdčí osobnost týmu. Když se stalo, že nemohl k nějakému zápasu nastoupit pro zranění, tak jsem to bral jako oslabení týmu. Honza je hodně silný na balónu a je těžké přes něho přejít. Při zápase i v tréninku po nás chce nasazení a důraznou hru. Popřál bych mu toto: Ať ještě odehraje co nejvíc sezón!
Vojtěch Vladeka, nová posila týmu:
Jde příkladem v kabině, je vůdčí typ. Zkušený player, který je pro tým důležitý. Přeji mu hodně zdraví. To bude v tomto fotbalovém věku potřeba! Hodně sportovních úspěchů a nemůžeme taky pominout štěstí a hodně lásky.
Jan Šebesta, druhý brankář:
Z Honzy na první pohled vyzařuje, že je to obrovská fotbalová osobnost. Na tréninku nevynechává jediný souboj a žádný zápas, takzvaně o bůro, nechce prohrát. Především mladší hráči by si z jeho přístupu měli vzít co nejvíce. Honza je tahounem týmu jak na hřišti, tak v kabině, který nazkazí žádnou srandu. Celá Jaroměř může být ráda, že má takového hráče ve svých řadách. Lépe řečeno, musí! Ať dovede jaroměřskou loď k udržení v divizi!
Jan Hrobský, v loňské sezóně obránce týmu A:
Určitě bych mu popřál hlavně zdraví, protože bez toho to nejde. V první řadě je strašně tvrdohlavej. Když si něco vezme do hlavy, tak s ním nehne ani bejk. Přístup k zápasu má podle nálady asi jako každý. Honza je zkušenej borec, takže žádná nervozita u něho před zápasy napanuje. Spíše se soustředí, aby si pořádně zatejpoval kotníky. Hlavní jeho hláška je: Všechno se vrací jak bumerang!
Historek máme společně hodně. Rozhodně je to vůdčí osobnost týmu. A hlavně je to poctivák, asi největší, kterého znám. Popřál bych mu, jak už jsem říkal, hlavně zdraví, aby mu drželo co nejdéle, protože pak může hrát ještě minimálně 5 let za A-tým a furt mu bude mít co dát. Na jednu veselou historku jsem si vzpomněl a to když jsme byli společně na běžkách na soustředění v Jánských Lázních. Bylo to jako kdybychom viděli poprvé v životě sníh. Moc nám to nešlo. :-D Byli jsme tam jak z filmu Kokosy na sněhu, prostě jsme se na běžkách trápili celkově, od chvíle, co jsme si je obuli. Na to se nezapomíná.