Rozhovor s trenérem ,,A" týmu Milošem Exnarem

Jak jsme již slíbili, přinášíme další rozhovor na našem webu. Jako další odpovídal na otázky trenér ,,A" týmu pan Miloš Exnar, pro kterého byl tento půlrok křest ohněm, neboť se jednalo o jeho první angažmá u dospělého týmu.

Pojďme se tedy podívat na jeho odpovědi.

Nastoupil jste do rozjetého vlaku jménem ,,dospělý fotbal" v Jaroměři rovnýma nohama bez jakýchkoliv předešlých trenérských zkušeností v této kategorii. Jaké jsou Vaše první dojmy po půlroce působení v něm a kde vidíte případné slabiny Jaroměřské mužské kopané?

První dojmy jsou jednoznačně pozitivní. Je pravda, že působení u žákovských kategorií je jiné. Neříkám horší ani lepší, ale jiné. Paradoxně největší rozdíl je v tom, že u mužské kategorie trvá podstatně déle zapracování nových herních prvků než u žáků. Slabiny jaroměřské mužské kopané?  Osobně vidím dvě.  Jednak je to kategorie starších žáků a dorostu. Jde o to, že je nutno z dlouhodobého hlediska obsazovat kategorie starších žáků, mladšího a staršího dorostu minimálně na úrovni krajského přeboru.  A druhou věcí je nedostatek kvalitních trenérů. Pokud tyto dvě věci nefungují, projeví se to zákonitě negativně v mužské kategorii v nejrůznějších podobách.

Jak byste zhodnotil právě skončenou podzimní část sezóny?

Přezimujeme na třetím místě KP, jsme v kontaktu s absolutní špičkou, to je důležité a motivační do další práce. S odstupem času považuji za prospěšné, čím jsme si jako tým v průběhu podzimu prošli. Pohybovali jsme se v určitém čase velmi blízko sestupových příček, byť předsezónní prognózy nás pasovaly na opačný pól tabulky. V určitých chvílích jsme si sáhli na úplné dno. Do týmu přišlo několik nových hráčů, vytvářela se nová parta. A tento proces nebyl jednoduchý, museli jsme si spolu s hráči mnohé věci vyříkat mezi sebou. Ale to jsou právě momenty pravdy. Buď vás potopí anebo posílí. U nás zvítězila ta druhá varianta. Mužstvo si prošlo „momentem pravdy“ a získalo sílu a charakter. Výsledkem byla pak zcela jiná atmosféra v kabině, na trénincích, v autobuse cestou na zápasy... To, že jsme prohráli naposledy v polovině září a v závěru přišla pěti zápasová vítězná šnůra,  bylo jen logickým vyústěním této změny.

Bylo něco co Vás v jejím průběhu v rámci týmu nemile překvapilo?

Jsem od přírody pozitivní člověk, proto na nemilé věci rychle zapomínám a pamatuji si jen ty dobré.  Některé nemilé věci určitě byly. Síla jaroměřské kabiny je ale ta, že si je umí sama vyřešit.

Naopak uveďte, co Vás překvapilo mile?

Jaroměřský tým jsem sledoval prakticky celou loňskou sezónu, noví hráči, kteří do týmu přišli byli mou volbou, samozřejmě konzultovanou s předsedou oddílu Jirkou Lebedinským. Z tohoto pohledu se žádné velké „překvápko“ nekonalo. Spíš se mi tedy potvrdily některé mé prognózy. Po podzimu si ještě více stojím za tím, že potenciál tohoto týmu je značný.  

Který zápas hodnotíte jak výsledkově, tak herně jako ten nejlepší, a naopak uveďte i ten nejhorší?

My jsme se v úvodu sezóny potýkali s nevyvážeností naší útočné síly a defenzívy. Po úvodních čtyřech kolech jsme byli jasně nejlepší střílející tým přeboru, ale ani čtyři vstřelené góly v zápase nám nestačily na vítězství. Mou noční můrou je proto domácí zápas s Libčany. Tam si porážku z velké části beru na sebe, protože jsem nereagoval na změnu herního stylu a rozestavení hráčů soupeře. Zlomovým utkáním, byť se to tak nemusí jevit, byl zápas s Novým Bydžovem, kde jsme sice uhráli doma jen bod, ale jasně jsem cítil, že přichází změna. Nejpovedenějším zápasem byl pak z mnoha pohledů zápas s Jičínem. Jednoznačné vítězství nad tímto pro Jaroměř nepříjemným soupeřem, divácky atraktivní hra, nůžky Jirky Kořínka a mohl bych pokračovat dál…

Který z týmů Vás překvapil svými výsledky a naopak?

Nejkompaktněji na mě působí tým Týniště. Na druhou stranu má slabé místo v poměrně úzkém kádru. Velmi inspirativní pro mě byl bydžovský obranný blok a to samé v podání rychnovského celku, který má navíc neskutečně rychlou přechodovou fázi. Celkově jsem překvapen úrovní krajského přeboru, kdy si žádný z týmů nemůže být jistý vítězstvím, i když hraje například poslední s prvním. Herní vyrovnanost mužstev je velkou devizou této soutěže.

Hodně rozruchu způsobilo v jaroměřské fanouškovské obci ukončení hostování Jardy Klofandy v Jaroměři a příchod Michala Ondráčka. Popište prosím, jak k této situaci došlo?

Jardova doba v Jaroměři skončila. Za tímto si stojím a rozhodnutí angažovat v průběhu rozjeté sezóny Michala Ondráčka bylo jednoznačně správné.  Způsob, jakým Jarda z týmu odešel, považuji za nešťastný, poněvadž pro jaroměřský fotbal v uplynulých dvou letech odváděl perfektní výkony a s jeho velkým přispěním postoupila Jaroměř do KP. Způsob odchodu si Jarda ovšem vybral sám.

Podaří se udržet tento tým pohromadě i na jaře?

Budu jen rád a chci pro to udělat maximum, na druhou stranu nebudu nikoho přemlouvat hájit nadále jaroměřské barvy. V týmu máme hráče, kteří v průběhu zimní přestávky určitě dostanou nabídky z jiných oddílů si fotbalem přivydělat. Rozhodnutí bude pak jen na nich. Za sebe mohu říci jediné. Peníze na této úrovni fotbalu škodí.

Jaké cíle máte pro jarní část sezóny?

Při svém nástupu do pozice trenéra jaroměřského áčka jsem vyhlásil cíl vyhrát do dvou let krajský přebor. Pokud by to bylo hned v prvním roce, nebyl bych vůbec proti. Jak jsem již zmínil, tým má obrovský potenciál do budoucna. Je velmi dobře věkově poskládán, je jasně daná osa týmu. Klíčové je, aby všichni včetně hráčů, kteří například v daném zápase sedí na lavičce, měli pocit, že jsou platnými členy týmu. Z mančaftu cítím velkou sílu, chuť a touhu posouvat naši výkonnost výš.  To považuji za stěžejní. Chci předvádět fotbal, který bude bavit hráče a naše fanoušky.

Na co se mohou hráči těšit v rámci zimní přípravy?

Zimní příprava začne 9. ledna. Je důležité si od fotbalu teď měsíc odpočinout. Budeme trénovat třikrát týdně. První zápasy přijdou až v únoru v rámci zimního turnaje.  Vedle tradičních věcí jako je fyzička, síla, vytrvalost, chci hodně pracovat na vypilování našeho herního systému.